Co to znamená
Distres je opakem eustresu. Člověk situaci nevnímá jako výzvu, ale jako ohrožení, kterému nemůže čelit. Typicky vzniká, když jsou nároky vysoké, vlastní vliv malý a podpora chybí. Nejde o diagnózu, ale o stav, který může předcházet vážnějším potížím, jako je úzkost, deprese nebo vyhoření. Ty už posuzuje lékař nebo psycholog, ne vedoucí ani kolegové.
U jednotlivce se distres projevuje napětím, které neodchází ani po práci, potížemi se spánkem, bolestmi hlavy nebo zad, ztrátou chuti do věcí, které dřív bavily. V práci roste chybovost, lidé jsou přecitlivělí na kritiku nebo se naopak stahují. V týmu se objevuje cynismus, častější absence a únik do drobných úkolů místo podstatné práce.
Na distres nestačí rada „víc odpočívat“. Vedoucí by měl hledat jeho zdroj, ideálně v rozhovoru mezi čtyřma očima, a nabídnout konkrétní úlevu: přerozdělení úkolů, posunutí termínu, jasnější priority. Pomáhá, když firma předem srozumitelně komunikuje, kde mohou lidé získat odbornou pomoc, a když o tom mluví bez zlehčování. Samotný zájem vedoucího často uleví víc, než se zdá.
