Co to znamená
Zprávy o vlnách veder, povodních a vymírání druhů vyvolávají u části lidí trvalé obavy o budoucnost. Častěji se to týká mladších lidí, kteří budou dopady klimatické změny zažívat nejdéle. Ekologická úzkost není diagnóza, ale může se prolínat s jinými psychickými potížemi.
Americká psychologická asociace (APA) ve zprávě z roku 2017 popsala ekologickou úzkost jako „chronický strach z ekologické zkázy“. S tématem je spojován i australský filozof Glenn Albrecht, autor pojmu solastalgie, tedy smutku ze změn krajiny, kterou člověk zná. Ekologická úzkost není v diagnostických manuálech a většinou jde o přiměřenou reakci na skutečný problém. Pozornost si zaslouží, když ovlivňuje spánek, plány do budoucna nebo každodenní fungování. V práci se může projevit ztrátou motivace nebo pocitem, že práce nedává smysl.
Firma by téma neměla zlehčovat ani zneužívat v marketingu. Lidé rychle poznají, když se o udržitelnosti mluví víc, než se dělá, a to může úzkost i nedůvěru prohloubit. Pomáhá otevřeně říct, co firma skutečně dělá a kde má limity, a dát lidem možnost se zapojit. Vedoucí může obavy vyslechnout bez hodnocení a nepřesvědčovat, že se není čeho bát. Pokud úzkost člověka dlouhodobě ochromuje, je vhodné doporučit psychologa. Zda jde o úzkostnou poruchu, posoudí jen odborník.
Související pojmy
Zdroje k heslu
- Mental Health and Our Changing Climate: Impacts, Implications, and Guidance, American Psychological Association, Climate for Health, ecoAmerica, 2017
