Co to znamená
Prokrastinace se liší od plánovaného odložení: člověk odkládá, i když ví, že si tím přitěžuje. Psychologové ji popisují spíš jako potíž s regulací emocí než s řízením času. Úkol vyvolává nepříjemný pocit, třeba nudu, nejistotu nebo strach z hodnocení, a odklad přináší krátkou úlevu. Výrazné odkládání může souviset také s ADHD, depresí nebo vyčerpáním. Tam nejde o volbu, ale o potíž, kterou má posoudit odborník.
V práci vypadá prokrastinace jako odkládání nepříjemného telefonátu, psaní reportu na poslední chvíli nebo věnování se drobnostem místo důležitého úkolu. Člověk je přitom zaneprázdněný a unavený, ale výsledky chybí. Pocit viny a stres před termínem se střídají, což odkládání ještě posiluje. V týmu to vede ke zpožděním a k tomu, že ostatní musí práci dohánět.
Vedoucí může pomoci jasným zadáním, rozdělením velkého úkolu na menší kroky a průběžnými kontrolními body. Užitečné je místo výčitek se zeptat, co člověka na úkolu brzdí. Pomáhají i bloky času bez porad a upozornění. Zaměstnanec sám může zkusit začít jen na pár minut, protože začátek bývá nejtěžší. Pokud odkládání trvá dlouho a souvisí s dalšími potížemi, vyplatí se konzultace s psychologem.
