Co to znamená
Rodičovské vyhoření od poloviny minulého desetiletí zkoumají hlavně belgické psycholožky Isabelle Roskam a Moïra Mikolajczak. Popisují ho podle vzoru pracovního vyhoření, ale se specifickými projevy: vyčerpání z rodičovství, citový odstup od dětí, ztráta radosti z rodičovské role a pocit, že člověk už není rodičem, jakým býval. Od běžné rodičovské únavy se liší tím, že je dlouhodobé a po odpočinku nepřejde.
Vzniká tam, kde nároky dlouhodobě převyšují zdroje: u rodičů dětí s nemocí nebo postižením, u samoživitelů nebo při nedostatku pomoci od partnera či širší rodiny. V práci může rodič působit vyčerpaně, nesoustředěně a podrážděně, i když práce sama problémem není. Někdy je naopak jediným místem odpočinku. Rodiče se o tom stydí mluvit, protože vyčerpání z dětí bývá tabu.
Zaměstnavatel může pomoci pružnou pracovní dobou, prací z domova, respektem k rodinným povinnostem a příspěvky na péči o děti nebo hlídání o prázdninách. Pomáhá, když vedoucí nepovažují rodičovské povinnosti za nedostatek nasazení. Rodič sám potřebuje čas pro sebe a podporu blízkých. Při silném vyčerpání nebo myšlenkách, že by bylo lepší od rodiny utéct, je na místě obrátit se na psychologa.
Pracující rodiče mezi rizikovými skupinami
Související pojmy
Zdroje k heslu
- Exhausted Parents: Development and Preliminary Validation of the Parental Burnout Inventory (Frontiers in Psychology), Frontiers / PubMed Central, 2017
