Text nenahrazuje vyšetření
Popisujeme, jak se potíže mohou projevit v práci. Diagnózu stanoví jen psycholog nebo lékař.
Co to znamená
Sociální úzkost je silný a přetrvávající strach ze situací, kde nás druzí mohou pozorovat nebo hodnotit. Nejde o ostych ani o introverzi. Introvert může být mezi lidmi v klidu, jen ho to unaví. Člověk se sociální úzkostí prožívá před takovou situací i během ní velké napětí a bojí se, že se ztrapní. Pokud strach výrazně omezuje život, může jít o sociální úzkostnou poruchu, kterou posoudí psycholog nebo psychiatr.
V práci se sociální úzkost projevuje vyhýbáním: člověk nemluví na poradách, nechce prezentovat, raději napíše e-mail, než aby telefonoval, a obědvá sám. Před hovorem s vedením se červená, třese se mu hlas nebo má sucho v ústech. Okolí to snadno vyloží jako nezájem, aroganci nebo nedostatek iniciativy. Přitom jde často o lidi s dobrými nápady, kteří je jen nedokážou říct nahlas.
Vedoucí může snížit tlak drobnými úpravami: posílat podklady a otázky předem, umožnit písemné příspěvky, nevyvolávat lidi nečekaně před celým týmem a zpětnou vazbu dávat mezi čtyřma očima. Hodnocení výkonu by nemělo stát jen na tom, kdo je na poradách nejvíc slyšet. Sociální úzkost se dá dobře léčit, nejčastěji psychoterapií. Pokud člověk o svých potížích mluví, stojí za to zmínit dostupnou psychologickou pomoc.
