Co to znamená
Model vytvořil německý sociolog Johannes Siegrist v devadesátých letech. Vychází z myšlenky vzájemnosti: za vynaložené úsilí člověk čeká přiměřenou odměnu. Odměnou nejsou jen peníze, ale i uznání, respekt, jistota práce a možnost postupu. Model doplňuje ještě osobní rys, takzvané nadměrné nasazení, kdy člověk dává práci víc, než je zdravé, a nevidí hranice.
Nerovnováha se projevuje pocitem, že „se to nevyplácí“. Zkušená kolegyně zaučuje nováčky a zastupuje vedoucího, ale při hodnocení dostane stejně jako ostatní. Tým zvládne náročný projekt a nikdo ho nezmíní. Časem se objevuje zatrpklost, cynismus a menší ochota pomáhat. Lidé s nadměrným nasazením navíc dlouho nic nedají najevo, dokud nejsou vyčerpaní.
Řada opatření je levná. Konkrétně poděkovat za odvedenou práci, vysvětlit, jak se rozhoduje o odměnách a povýšení, a dodržovat sliby. U lidí, kteří dlouhodobě táhnou víc, než je v popisu práce, je dobré to otevřeně pojmenovat a buď práci ocenit, nebo ji přerozdělit. Vedoucí by měl hlídat i ty, kdo si sami nikdy neřeknou o úlevu.
