Co to znamená
Mediátor nerozhoduje, kdo má pravdu, a neradí, jak spor vyřešit. Vede rozhovor tak, aby si strany vyslechly své pohledy, pojmenovaly potřeby a samy hledaly dohodu. Účast je dobrovolná a obsah jednání důvěrný. Zákon o mediaci upravuje postup a účinky mediace vedené zapsaným mediátorem, tedy osobou ze seznamu Ministerstva spravedlnosti. Pracovní konflikty ale běžně řeší i interní nebo externí mediátoři bez zápisu, rozhoduje jejich výcvik a nestrannost.
Mediace se hodí na spory mezi kolegy, mezi vedoucím a podřízeným nebo mezi odděleními, když strany chtějí dál spolupracovat. Typickým výsledkem je dohoda o tom, jak spolu budou komunikovat, jak si rozdělí práci a co udělají, když se napětí vrátí. Nehodí se tam, kde jde o šikanu, obtěžování nebo násilí. Nerovnováha sil je v takových případech příliš velká a nejdřív musí proběhnout prošetření.
Aby mediace fungovala, mediátor nesmí být nadřízený žádné ze stran a nesmí bez jejich souhlasu informovat vedení o obsahu jednání. Firma může vyškolit několik interních mediátorů z různých oddělení nebo spolupracovat s externím odborníkem. Před společným setkáním je dobré mluvit s každou stranou zvlášť a ověřit si, že přichází dobrovolně. Dohodu je vhodné sepsat a po několika týdnech zkontrolovat, jestli se dodržuje.
Související pojmy
Zdroje k heslu
- Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci, Sbírka zákonů ČR (epravo.cz), 2012
