Co to znamená
Sekundární neboli zprostředkovaná traumatizace vzniká bez přímého ohrožení vlastního života. Stačí opakovaně poslouchat svědectví o násilí, nehodách nebo zneužívání, číst podrobné spisy nebo prohlížet záznamy. Odborná literatura používá několik blízkých pojmů, například sekundární traumatický stres nebo vikarizující traumatizace, a jejich hranice nejsou jednotné. Podstatné je, že nejde o slabost, ale o pochopitelnou reakci na opakovaný kontakt s traumatickým obsahem.
Projevy připomínají posttraumatickou stresovou poruchu: vtíravé myšlenky a obrazy z cizích příběhů, noční můry, zvýšená ostražitost, podrážděnost nebo naopak otupělost. Operátorka tísňové linky se bojí pustit děti samotné ven, vyšetřovatel se vyhýbá místům, která mu připomínají případy. Kromě záchranářů a policistů se to může týkat i moderátorů obsahu na sociálních sítích, soudních tlumočníků nebo personalistů, kteří prošetřují stížnosti.
Zaměstnavatel může omezit expozici tam, kde to jde, třeba střídáním nejnáročnějších agend nebo limity na prohlížení drastických materiálů. Po mimořádně těžkých událostech pomáhá strukturovaný rozhovor v týmu a nabídka individuální podpory. Dlouhodobě je důležitá supervize a školení, aby lidé uměli příznaky rozpoznat. Pokud potíže trvají týdny, je na místě vyšetření u psychologa nebo psychiatra, který posoudí, o co jde.
Související pojmy
Zdroje k heslu
- Compassion Fatigue: Coping With Secondary Traumatic Stress Disorder in Those Who Treat the Traumatized (Figley, ed.), Brunner/Mazel; abstrakt NCJRS, U.S. Department of Justice, 1995
